Srbsko: Co Bělehradu chybí k plnému využití existujícího potenciálu?

Srbsko si dlouhodobě udržuje stabilní hospodářský růst i makroekonomickou stabilitu. Mezinárodní měnový fond ve svých hodnoceních pozitivně hodnotí také fiskální politiku země, přičemž státní dluh se pohybuje okolo 45 % HDP. Navzdory rostoucím státním výdajům, které souvisejí především s výstavbou areálu a infrastruktury pro Expo 2027, se schodek státního rozpočtu až do letošního léta držel pod hranicí 3 % HDP. Parlamentem schválený rebalanc státního rozpočtu ze srpna 2026, související mimo jiné s jednorázovými finančními příspěvky obyvatelům před parlamentními volbami, však zvýšil plánovaný schodek pro rok 2026 na 3,5 % HDP.

K několikaprocentnímu hospodářskému růstu v posledních letech dochází navzdory tomu, že země čelí řadě více či méně intenzivních protestů namířených proti vládnoucí politické straně a zároveň i pokračujícím americkým sankcím vůči jedné z největších společností v zemi, NIS (Naftna Industrija Srbije). Ta je v současnosti většinově vlastněna ruskými společnostmi Gazprom a Gazprom Něfť. Hospodářský potenciál země tak v posledních dvou letech nemohl být plně využit, a to vlivem kombinace domácích i zahraničních faktorů.

Význam Česka jako obchodního partnera Srbska skokově roste

Srbové velice oceňují vstřícnost české strany zejména díky podpoře, kterou jim prokazujeme při jednáních s EU. Růst vzájemné obchodní výměny, blížící se 2,5 miliardy eur, je poté kvitován oběma stranami. Zde je důležité zmínit, že pro Srbsko představujeme již 6. největší exportní trh a význam ČR jako obchodního partnera pro Bělehrad v posledních letech skokově narůstá. Dobré vzájemné vztahy jsou vidět i na rostoucích českých investicích v této západobalkánské zemi. Našim velkým firmám se zde daří rozvíjet existující byznys, na trhu se objevují noví hráči a dochází i k tomu, že čeští podnikatelé mezi sebou soutěží o stejné srbské podniky, partnery či zakázky. Český podnikatel si v existujícím srbském prostředí plném výzev umí najít prostor.

Po návštěvě bývalého premiéra Petra Fialy v listopadu 2024 navštívil v červenci Bělehrad s početnou podnikatelskou delegací i premiér Andrej Babiš. Oba se ve svých veřejných vystoupeních shodli v jednom – Srbsko je pro ČR důležitým obchodním partnerem, jehož plně podporujeme na jeho cestě do EU. Andrej Babiš byl poté ve svých vyjádřeních ještě explicitnější, podle jeho názoru mělo být Srbsko členem EU již dávno. Podobně na sebe navazovala i vystoupení prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka, doprovázejícího Petra Fialu, i prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje, který vedl podnikatelskou delegaci, jež do Bělehradu doprovodila Andreje Babiše s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem.

Srbové si těchto návštěv i aktivní české podpory při vyjednáváních s EU velice cení. I přes kritizované kontakty s Ruskem a jejich nevoli sladit sankční politiku s Bruselem je pro ně členství v EU, alespoň deklaratorně, stále strategickým cílem. Pozice ČR je v této věci viditelná, podobně silná slova podpory Srbové neslyší každý den. I proto je aktivita českých investorů v zemi intenzivně vítána. Srbský prezident Aleksandar Vučić v této souvislosti na posledním česko-srbském podnikatelském fóru v Bělehradě například poděkoval představitelům společností PPF a Mattoni za jejich působení v zemi.

Perspektiva dalšího rozvoje a příležitosti pro naše firmy

Kupní síla populace je v Srbsku cca třetinová v porovnání s ČR. Výhodou místního trhu je relativně nízká saturovanost, což pro české firmy představuje největší lákadlo. Když dále domyslíme to, že „značka Česka“ jakožto rozvinutého a historicky blízkého partnera má v Srbsku silnou odezvu, máme na čem stavět. České společnosti tak činí a my se jako velvyslanectví za spolupráce s ostatními subjekty státní správy, zejména ministerstvy průmyslu a obchodu, zemědělství (v Srbsku působí jeden ze sedmi ekonomických diplomatů), obrany, životního prostředí či organizace CzechBusiness, snažíme být co nejvíce nápomocni.

Český podnikatel si v existujícím srbském prostředí plném výzev umí najít prostor.

Letos na podzim organizujeme ve spolupráci s kolegy z Ministerstva životního prostředí incomingovou misi pro místní partnery zaměřenou na svoz komunálního odpadu. Na tuto akci naváže i tematický seminář zaměřený na nakládání s průmyslovým odpadem a cirkulární ekonomiku obecně, a to v prostorách Srbské obchodní komory (PKS). Komunální odpad a nakládání s ním je jednou z oblastí, kde Srbsko ani zdaleka nedosahuje unijních standardů. Reálná potřeba řešení a produktů, stejně jako v případě čištění odpadních vod, ještě automaticky neznamená prostor pro úspěch. Srbské municipality v tuto chvíli ve skutečnosti nedisponují dostatečnou bonitou pro to, aby se z podnikatelského hlediska staly zajímavými zákazníky. Finančně zajímavé projekty spojené s komunálním odpadem či vodou jsou ty, které jsou financovány IFI’s a mají podporu srbské vlády.

Doporučení českým firmám je proto možné formulovat poměrně jednoznačně – sledujte projekty financované EBRD, EIB a dalšími organizacemi, nebojte se mezinárodního propojení a neopomínejte dobré vztahy a sebeprezentaci vůči místním autoritám.

Společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu se na podzim 2026 soustředíme na podporu sklářských firem. Tato aktivita souvisí s oslavou 180. výročí srbského sklářství, na jehož počátku byli skláři z našich končin. Děkujeme zde za podporu i Libereckému kraji a Českému centru Bělehrad. Sklo je zajímavé i z hlediska uplatnění na Expu. Zde můžeme vyzvednout i několik úspěchů českých skláren, které se budou podílet na několika expozicích uvnitř areálu. Konkrétně budou tyto úspěchy zveřejněny v následujících měsících. MPO v Srbsku podporuje i řadu dalších akcí spojených s těžebním průmyslem, vodohospodářstvím či vzduchotechnikou.

V Srbsku je nepřehlédnutelný také český obranný průmysl. Investice CSG do výrobce nábojnic do velkorážové munice v Kruševaci (14. Oktobar) je jednou z nejviditelnějších v tomto oboru. Během posledního bělehradského veletrhu Partner zaměřeného na obranný průmysl (Partner 2025) i v rámci cesty premiéra Andreje Babiše byla poté zásadní tematika prodeje letounů Aero L-39 Skyfox i víceúčelových turbovrtulových letounů L 410 NG. Srbské letectvo, které na strojích L-39 Skyfox díky kontraktu s LOMem Praha již trénuje, projevuje o oba typy letounů dlouhodobý zájem.

V kurzu jsou i české strojírenské firmy se svými obráběcími stroji, které nacházejí zákazníky mezi velkými srbskými státními firmami. V této oblasti počítáme s organizací incomingové mise srbských představitelů do ČR a jsme připraveni diskutovat o budoucí podpoře české účasti na nadcházejícím ročníku veletrhu Partner.

Akcent na zemědělství

Spolupráce v zemědělství je dlouhodobě zajímavá pro obě země a vzájemný agrární obrat trvale roste, za rok 2025 dosáhl hodnoty přes 3 miliardy korun. Kromě strojů a technologií pro zemědělství a potravinářský průmysl vyvážíme do Srbska především potravinové přípravky a přípravky k výživě zvířat, násadová vejce, pivo, slad a živý skot. Naopak Srbsko do České republiky dodává hlavně suroviny, a to semena řepky olejky, slunečnicový olej, přípravky používané k výživě zvířat, potravinové přípravky a v poslední době také vodu, sodovky a víno z čerstvých hroznů.

Právě v oblasti produkce vína udělalo Srbsko v posledních letech velký pokrok a vznikla zde řada nových a dnes již uznávaných vinařství. Země také pořádá významnou mezinárodní vinařskou akci „Wine Vision by Open Balkan“, která se letos bude konat od 10. do 12. října na bělehradském výstavišti. Velvyslanectví České republiky v Bělehradě ve spolupráci s Národním vinařským centrem Valtice a Ministerstvem zemědělství plánuje podpořit v rámci projektu na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) účast českých vinařů na této prestižní akci, a to organizací společného stánku. Aktivita má napomoci poznání, že Česká republika má nejen výborné pivo, ale také vynikající vína a skvělá vinařství v turisticky přitažlivých oblastech, jako je například jižní Morava. Také by měla podpořit vinařství z ČR, která již dnes do Srbska vyvážejí svou produkci, a pomoci rozšířit jejich řady.

Možná rizika

Dlouhodobě diskutované nadcházející parlamentní volby vyvolávají v srbské společnosti silné emoce. Jejich pokojný průběh a následné stabilní vládnutí, které zachová proevropské směřování země, budou pro další hospodářský rozvoj Srbska klíčové.

Se vztahy s EU a podnikatelským prostředím úzce souvisí také potenciální protesty srbských řidičů v kamionové dopravě vyvolané přísnějším uplatňováním pravidel pro délku pobytu v schengenském prostoru. Srbští dopravci tento krok vnímají jako závažný problém a opakovaně hrozí blokádami hraničních přechodů pro nákladní dopravu. Pokud by k nim skutečně došlo, škody pro společnosti závislé na dovozu a vývozu zboží po silnici by podle většiny dostupných odhadů dosáhly několika desítek milionů eur denně.

Dalším faktorem, který může srbskou ekonomiku dlouhodobě ohrožovat, jsou americké sankce vůči společnosti NIS, většinově vlastněné ruskými subjekty. Sankce byly uvaleny již v lednu 2025, jejich účinnost však byla americkou administrativou opakovaně odkládána prostřednictvím zvláštních rozhodnutí. Tato nejistota negativně ovlivňuje srbský trh s pohonnými hmotami, a pokud by sankce byly definitivně uplatněny, mohly by mít významné dopady na celé hospodářství země.

Před Bělehradem tak stojí řada výzev. Jejich úspěšné zvládnutí nezávisí pouze na kvalitě domácího vládnutí, ale také na řadě geopolitických faktorů. Srbsko si nicméně nadále zachovává značný hospodářský potenciál a do velké míry bude záležet především na něm samotném, zda jej dokáže plně využít.

Text: Pavel Daněk a Vladimír Váňa

Foto: archiv Velvyslanectví ČR v Bělehradě, archiv Úřadu vlády ČR a Shutterstock

Pavel Daněk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bělehradě

Vladimír Váňa, zemědělský diplomat, Velvyslanectví ČR v Bělehradě