Dilshod Akhatov: Uzbecko-česká spolupráce nabírá na obrátkách

Vztahy mezi Českou republikou, respektive Evropskou unií, a Uzbekistánem se v posledních letech průběžně rozvíjejí a obě strany aktivně hledají prostor pro jejich další rozšiřování. Na současné priority a perspektivy do budoucna jsme se zeptali Dilshoda Akhatova, velvyslance Republiky Uzbekistán v České republice, který sídlí v Berlíně.

Read in English

Vaše země je v současnosti jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě a pravidelně se řadí mezi malou skupinu stabilně expandujících rozvíjejících se trhů. Co za tímto dlouhodobě silným ekonomickým výkonem stojí?

Ekonomický rozvoj Uzbekistánu v uplynulých deseti letech probíhal na pozadí hlubokých strukturálních změn. Od roku 2016 soustavně zavádí reformy zaměřené na liberalizaci ekonomiky, modernizaci regulačního rámce, zvyšování transparentnosti a výrazné zjednodušení podmínek pro podnikání. Navzdory vnějším výzvám vykazuje národní hospodářství stabilní každoroční růst kolem šesti až sedmi procent.

Inovativní podnikatelské modely, digitalizace a moderní informační technologie

Mohl byste našim čtenářům stručně přiblížit klíčové faktory ekonomického rozvoje vaší země?

Jako první bych jmenoval ekonomickou liberalizaci a rozvoj soukromého sektoru. Jen pro zajímavost – v roce 2016 existovalo přibližně 218 tisíc malých a středních podniků a dnes je jich více než 500 tisíc. Na druhém místě jsou to investice, včetně těch do „zelené ekonomiky“ a „zelené energetiky“. A dále je to rozvoj inovativních podnikatelských modelů, digitalizace a moderních informačních technologií. V současnosti dosahují IT exporty hodnoty jedné miliardy dolarů; do roku 2030 má tato hodnota vzrůst na pět miliard dolarů.

Celkově klade rozvojová strategie nového Uzbekistánu důraz na modernizaci průmyslu, posilování energetické nezávislosti a podporu inovativních ekonomických odvětví. Kombinace makroekonomické stability, rostoucí investiční aktivity a demografického potenciálu činí z naší země jednu z nejdynamičtějších ekonomik v regionu.

V roce 2023 podepsaly Česká republika a Republika Uzbekistán bilaterální dohodu o posíleném partnerství. Jsme v posilování vzájemné spolupráce úspěšní?

Rád bych nejprve připomněl, že podpis bilaterální dohody o posíleném partnerství v roce 2023 je přirozeným pokračováním více než třicetileté historie uzbecko-českých vztahů. Politicky navazuje na intenzivní dialog na nejvyšší úrovni: návštěvy prezidentů a předsedů vlád obou zemí, setkání na okraji zasedání Valného shromáždění OSN, pravidelné kontakty ministrů zahraničí a aktivní meziparlamentní výměny.

V oblasti ekonomiky přináší posílené partnerství již konkrétní výsledky. Bilaterální obchod se po pandemii stabilně zotavuje a v roce 2025 přesáhl 200 milionů dolarů. V Uzbekistánu působí 44 společností s českou účastí, z toho 14 plně českých podniků. Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci pracuje velmi aktivně, proběhlo již deset zasedání, poslední v Praze v březnu 2025.

Česko je bránou do Evropy

Jak tento krok zapadá do širších vztahů Uzbekistánu s Evropskou unií?

V širším kontextu EU není Česká republika pouze bilaterálním partnerem, ale také důležitou vstupní bránou do evropského hospodářského prostoru. Uzbekistán posiluje své vazby s EU prostřednictvím preferenčního režimu GSP+ a nového posíleného partnerství a dohody o spolupráci s EU. České firmy se mohou díky hluboké znalosti středoevropských a unijních trhů stát klíčovými kanály pro přenos evropských technologií, standardů a investic do Uzbekistánu.

Podíváme-li se na dosavadní historii uzbecko-české spolupráce a vezmeme v úvahu potenciál na obou stranách, v jakých oblastech podle vás existují příležitosti k jejímu dalšímu prohloubení?

Jestliže prozkoumáme dosavadní historii vztahů hlouběji z hlediska struktury obou ekonomik, je zřejmé, že potenciál uzbecko-české spolupráce zdaleka není vyčerpán. Vyniká zde přitom několik sektorů, v nichž se zájmy a kompetence našich zemí velmi dobře doplňují.

Mimořádná poptávka je po vysoce kvalitních technologických řešeních: průmyslové automatizaci, strojírenství, energeticky úsporných a ekologicky šetrných technologiích, logistickém vybavení a moderních standardech udržitelné výroby. Silné know-how České republiky v těchto oblastech ideálně doplňuje priority Uzbekistánu v oblasti ekonomické modernizace a vytváří významný potenciál pro partnerskou spolupráci.

Jsme plně připraveni podporovat české společnosti v každé fázi, od počáteční analýzy trhu a vyhledávání partnerů až po realizaci investičních projektů a zapojení do průmyslových klastrů a ekonomických zón. Naším cílem je zajistit českým firmám transparentní, strukturovaný a bezpečný přístup na uzbecký trh.

Celkově se očekává, že se spolupráce posune od tradičních exportně-importních vztahů ke složitějším partnerským modelům, včetně lokalizované výroby, společných podniků, servisních center a spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje.

Tento trend ilustruje také nedávná návštěva předsedy vlády České republiky Andreje Babiše v Uzbekistánu ve dnech 29. až 30. dubna, doprovázeného zhruba padesáti zástupci předních českých firem.

Můžete uvést konkrétní případy současné spolupráce mezi našimi zeměmi?

Na začátku letošního roku představila skupina Škoda Group záměr vstoupit na uzbecký trh prostřednictvím společného podniku, zahrnujícího místní montáž kolejových vozidel, údržbu v průběhu celého životního cyklu a vytvoření školicí akademie, přičemž potenciální spolupráce může zahrnovat i Evropskou investiční banku. Tento komplexní přístup je v souladu s plány naší země na modernizaci vozového parku a městské dopravní infrastruktury.

V oblasti vodních zdrojů a agrotechnologií přechází Uzbekistán k efektivnímu zavlažování, monitoringu vody a modernímu zemědělskému zpracování. České firmy nabízejí řešení pro úpravu vody, precizní zavlažování, technologie pro živočišnou výrobu a agroinženýrství, což vytváří příležitosti pro pilotní projekty a agroklastry.

Dalším strategickým pilířem je vzdělávání. Univerzita Karlova, České vysoké učení technické v Praze a Masarykova univerzita v Brně nabízejí programy odpovídající prioritám Uzbekistánu v oblasti inženýrství, IT a biověd. V současnosti studuje v České republice přibližně 300 uzbeckých studentů a tento počet by bylo možné několikanásobně zvýšit prostřednictvím společných programů a akademických partnerství.

Když se řekne Uzbekistán, nelze se vyhnout bolestnému odkazu Aralkumské pouště. Daří se situaci v oblasti původního, nyní zcela vyschlého jezera zlepšovat?

Aralkum je bez nadsázky jedním z nejdramatičtějších environmentálních příběhů 20. století. Pro Uzbekistán nejde o abstraktní problém, ale o otázku veřejného zdraví, udržitelnosti zemědělství a budoucnosti celého regionu.

Od roku 2018 naše země realizuje národní program Zelené Aralské moře. Jeho hlavním prvkem je rozsáhlé zazeleňování vyschlého dna Aralského jezera především výsadbou saksaulu a další pouštní vegetace. Doposud byly ozeleněny miliony hektarů Aralkumu. Každoročně se vysazují stovky tisíc hektarů nových lesů a vytváří se „zelený štít“, který má omezit prašné bouře a šíření soli.

Současně probíhají mezinárodní projekty za účasti UNDP, Světové banky, EU, FAO a dalších partnerů zaměřené na obnovu pastvin, udržitelné způsoby hospodaření s půdou, podporu místních komunit a rozvoj alternativních zdrojů obživy.

Začíná se měnit i podoba intenzivního zemědělství v údolích řek?

Zemědělství v říčních údolích prochází postupnou transformací. Podíl bavlny klesá, rozšiřuje se zahradnictví a plodiny s vyšší přidanou hodnotou, zavádí se kapková a precizní závlaha, modernizují se zavlažovací sítě a roste agrozpracování. To odráží širší posun od vodně náročné monokultury k diverzifikovanému a zdrojově efektivnímu modelu.

České know-how v oblasti úpravy vody, obnovy krajiny, chytrého zavlažování a zemědělského inženýrství může tyto snahy vhodně doplnit a nabídnout příležitosti pro pilotní projekty, transfer technologií a společné iniciativy podporující udržitelný rozvoj v regionu Aralského jezera.

Nejlidnatější země Střední Asie s mladou populací

Uzbekistán je nejlidnatější zemí Střední Asie a má velmi mladou populaci. Stále platí, že aktualizovaná demografická data budou díky nejnovějšímu sčítání lidu k dispozici příští rok?

Uzbekistán má přibližně 38,4 milionu obyvatel, tedy téměř polovinu populace celého regionu Střední Asie. Zároveň jde o velmi mladou společnost s průměrným věkem okolo 29 let.

Přípravy na nové sčítání lidu jsou v plném proudu a výsledky budou zveřejněny v roce 2027. V následujících letech tak získáme velmi detailní a aktuální demografický profil – podle věku, vzdělání, migrace a zaměstnanosti. To je důležité pro domácí politiku, investory i partnery, včetně České republiky.

Jak funguje spolupráce mezi našimi zeměmi na úrovni mezilidských vztahů, zejména u mladé generace?

Vzdělávání vytváří pevný základ pro mezilidské vazby, které dále posiluje rostoucí turistika a přímé letecké spojení. Přímé lety na trase Taškent–Praha v současnosti provozuje dopravce Qanot Sharq během jarní a letní sezony, zatímco Uzbekistan Airways zajišťují sezonní spojení mezi Taškentem a Karlovými Vary.

Tato spojení podporují rostoucí cestovní ruch. Uzbečtí návštěvníci jsou přitahováni historickým kouzlem Prahy a dalších českých měst, jako je Český Krumlov, lázeňskými a wellness destinacemi včetně Mariánských Lázní a také rekreačními možnostmi v Karlových Varech. Současně se Uzbekistán stává stále atraktivnější destinací pro české turisty, zejména díky kulturním trasám spojujícím Taškent, Samarkand a Bucharu, které propojují dědictví Hedvábné stezky, architekturu a autentické kulturní zážitky. Rostoucí mobilita a turistika vytvářejí slibnou novou dimenzi uzbecko-české spolupráce a posilují dlouhodobé mezilidské vazby.

Jsem přesvědčen, že lidský kapitál a propojení mladé generace budou v příštích deseti až dvaceti letech formovat kvalitu uzbecko-českých vztahů stejně výrazně jako obchodní a investiční ukazatele.

Za rozhovor děkuje Martina Hošková

Foto: archiv Úřadu vlády ČR a archiv Velvyslanectví Uzbekistánu v ČR