Jan Musil: Kdy jindy, když ne teď!Nepropásněte ideální dobu na podnikání v Indii

V době, kdy vznikal tento rozhovor, byl Jan Musil zrovna v Indii. „Je to moje první cesta sem v roli prezidenta Czech-Indian Chamber of Commerce (CZINCC) a zároveň jen krátce po uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Indií. Při každém jednání s místními firmami je najednou cítit úplně nová dynamika spolupráce s Evropou. A vlastně i obecná naděje na ještě lepší růst indické ekonomiky. Teď přichází opravdu skvělý čas pro evropské firmy v Indii.“

Odvaha, houževnatost a „dobrá karma“

Máte s podnikáním v této zemi bezmála patnáctileté zkušenosti. Rozjížděl jste ho se svým otcem a zakladatelem společnosti LIKO-S Liborem Musilem. Co jste se při tom o Indii naučili? Jaké je tajemství vašeho úspěchu?

Aby česká firma uspěla v Indii, potřebuje souhru odvahy, houževnatosti a také notnou dávku štěstí. Nebo možná spíš „dobré karmy“. Tyto elementy se odrážejí i v příběhu naší společnosti.

Můžete jej víc přiblížit?

V roce 2012 jsme „náhodou“ na MSV v Brně potkali podnikatele z Bengalúru, se kterým jsme měli mnoho společného, a díky jeho entuziasmu jsme okamžitě navázali přátelský kontakt. V nás se rozhořel o tuto mystickou zemi zájem. A i přesto, že jsme o Indii nikdy předtím neuvažovali, už o pár měsíců později jsme bez jakýchkoliv znalostí vyrazili na první obchodní cestu. Tím podnikatelem byl pan C.S. Prakash, který nám pomohl získat první indické zakázky a následně se stal honorárním konzulem České republiky v Bengalúru. Společně s ním, Ministerstvem průmyslu a AMSP ČR jsme v jeho kancelářské budově otevřeli první český inkubátor, kterým prošlo několik firem – a na indickém trhu se uchytily.

Když jsme v roce 2017 stáli s otcem před zlomovým rozhodnutím, jak v Indii dál (do té doby jsme sem produkty dováželi a prodávali přes místní obchodní partnery), řekli jsme si, že máme dvě možnosti. Buď se rozloučíme s naším snem obchodně dobýt indický trh a budeme do země jezdit už jen jako turisti, kteří se do ní zamilovali. Kromě obrovského tržního potenciálu nám totiž přirostla k srdci indická kultura a ti úžasní, inteligentní a skromní lidé. Anebo do toho půjdeme naplno, založíme plnohodnotnou pobočku a rozjedeme tady i výrobu, protože dovoz výrobků se ukázal jako největší limit našeho růstu. Zvolili jsme druhou cestu, aniž bychom tehdy tušili, že se tím zařazujeme mezi několik málo českých firem, které v Indii působí přímo.

A jak to dopadlo?

Následovala řada drahých chyb, které naši expanzi zbrzdily. V té době jsme se bohužel neměli s kým poradit o důležitých a praktických věcech, jako je nábor lidí, financování pobočky nebo budování dodavatelského řetězce.

Dnes už naše indická pobočka úspěšně funguje samostatně a postupně roste. Zároveň se nám odtamtud daří získávat zakázky v okolních zemích jihovýchodní Asie a přes indické firmy působící na Středním východě dodáváme naše produkty do mrakodrapů, například v Kataru.

Indie se dynamicky mění, to se musí vidět na vlastní oči

Jaký je dnešní indický trh z pohledu toho, kdo ji zná dlouho a podniká tam?

Opravdu rychle roste – nejen objemově, ale i co se týče nároků na kvalitu. Před deseti lety jsme zákazníkům horko těžko vysvětlovali, proč by měli v kancelářích řešit akustiku a že umíme výrazně lépe dotáhnout detaily našich skleněných a mobilních příček tak, aby celkový estetický dojem byl opravdu prémiový. Dnes je limitem růstu naší indické pobočky spíš nábor a rozvoj kvalitních lokálních lidí a s tím spojené předávání know-how.

Jednou z významných překážek je přitom složitá vízová politika na české straně. Získat byznys víza trvá oproti našim sousedním státům příliš dlouho a získat pracovní víza pro Indy je prakticky nemožné (například i jen krátkodobá víza na to, aby se mohli řádně zaučit v Česku a pak se vrátit pracovat pro nás v Indii).

A právě tady se pro mě přirozeně uzavírá kruh, když jsem zjistil, že se stejnými problémy se potýká mnoho firem na obou stranách. Za poslední roky jsem si znovu a znovu ověřil jednu věc: česko-indická spolupráce má hluboké kořeny, ale reálný potenciál je pořád výrazně nevyužitý. A přitom dnes už nejde jen o „export do Indie“. Ta má strategii Make in India a pro spoustu oborů je lokální přítomnost (výroba, montáž, servis, tým) skoro nutnou podmínkou růstu. Zároveň je to přesně ten typ dlouhodobé průmyslové spolupráce, ve které mají české firmy co nabídnout.

Když se spojí síly, je snadnější uspět

Tady někde jste začal uvažovat o založení Česko-indické obchodní komory?

Ano, myšlenku na vznik komory jsem v hlavě nosil už několik let a postupně se formovala díky rozhovorům s dalšími firmami, které narážely na podobné bariéry a o takovou platformu projevovaly zájem. Nakonec mě ale překvapilo, že se téměř dvacítka z nich rozhodla závazně stát zakládajícími členy komory – ve chvíli, kdy byla komora zatím jen konceptem. Bylo to pro mě výrazné potvrzení správného směru.

Velkou zásluhu na vzniku a počátečním fungování komory má také indický velvyslanec v Praze, pan Raveesh Kumar, který od začátku svého působení velmi proaktivně objížděl české firmy působící v Indii (včetně té naší) a sám se zajímal o to, jak by jim mohl pomoci. Když jsem se mu zmínil o nápadu na komoru, okamžitě se pro něj nadchl a díky jeho energii se podařilo záměr realizovat.

Zároveň se mu podařilo v Česku propojit velmi dobře fungující indické komunity, což je další potenciál pro obchodní spolupráci firem z obou zemí. Aby totiž komora mohla efektivně fungovat, potřebujete české profesionály se zkušeností s byznysem i životem v Indii a ideálně také indické manažery, inženýry či studenty, kteří už strávili nějaký čas v Česku a „nasáli“ naši kulturu. Čím snadnější bude mobilita lidí z byznysu mezi oběma zeměmi (třeba i díky zkušenostem získaným v rámci nadnárodní firmy fungující na obou trzích), tím lépe se bude firmám vstupovat na ten druhý trh.

Na oslavě 6. výročí LIKO-S India s obchodním partnerem z Nového Dillí, který získal ocenění za projekt administrativního sídla Air India

Jak se vám podařilo, že jste novou obchodní komoru oficiálně založili právě v den, kdy byla podepsána dohoda o volném obchodu mezi EU a Indií? Vždyť to datum nebylo, pokud vím, předem známé.

Tady jsme zpět u té „dobré karmy“, která provází i vznik CZINCC. Komoru jsme oficiálně založili 27. 1. 2026 na Ministerstvu průmyslu a obchodu v Praze. Datum i místo jsme předem vybrali pro určitou symboliku – a nakonec se ukázalo, že měla ještě větší význam. Bylo to totiž den po 77. Republic Day of India a na tentýž večer byla naplánovaná oficiální recepce indického velvyslanectví při této příležitosti. Až ráno jsme se ale dozvěděli, že se právě uzavřela již zmíněná dohoda o volném obchodu mezi EU a Indií, na níž se pracovalo devatenáct let.

Kdo ještě vznik komory velkou měrou podporoval?

Klíčová pro nás byla podpora MPO a konkrétně pana ministra Karla Havlíčka. V minulosti jsme se totiž občas setkávali s nepochopením ze strany státní správy, jak velkou příležitost pro českou ekonomiku může úzká spolupráce s Indií představovat. Byli jsme proto velmi vděční, že pan ministr svou osobní účastí potvrdil zájem České republiky rozvinout historicky již velmi dobré obchodní vztahy s Indií. Doufáme, že na to brzy navážeme i oficiální českou podnikatelskou misí do Indie, protože věříme, že stále mnoho českých firem nedokáže správně odhadnout, jak velký potenciál pro ně může indický trh mít, a to nejen dnes, ale hlavně v dalších desetiletích. A ze své osobní zkušenosti dobře vím, že tahle neskutečná indická růstová energie je nepřenosná: to prostě musíte zažít na vlastní kůži. Z opačné strany bychom zase rádi na Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně přivezli delegaci indických firem a uspořádali první Czech-Indian Business Summit.

Mám radost, že jako řídicí orgán komory byl zvolen board, ve kterém se ke mně přidali velmi úspěšní byznysmeni s obrovskými zkušenostmi z česko-indického prostředí. Jan Skoták působí jako ředitel pobočky pro střední a východní Evropu největší indické IT firmy Infosys a už více než dvacet let jí pomáhá budovat dlouhodobý byznys v Česku. Jako druhý viceprezident byl zvolen Shashidhar Singh – skvělý příklad indického občana, který se zamiloval do Česka, založil zde rodinu a vybudoval úspěšný podnik dodávající zdravotnické pomůcky do světa.

Je něco, čím se vaše obchodní komora významně liší od podobných subjektů?

Unikátní na naší komoře je, že hned od začátku má silnou členskou základnu, která bude dál růst. Mezi členy jsou jak malé a střední podniky, tak i známé velké firmy jako například Czechoslovak Group, Infosys, Wikov, Lasvit, BDO a Dookan. Je pro nás velmi důležité aktivní zapojení členů, abychom opravdu naplno využili společné know-how.

Kromě toho, že s odborníky vytváříme různé průvodce a checklisty pro vstup na oba trhy, budeme se snažit facilitovat i každodenní komunikaci mezi členy. Zároveň je naší ambicí i dlouhodobější strategická spolupráce členů, například podpora vzniku společných průmyslových parků, které mohou zrychlit vstup a snížit rizika pro více firem najednou.

V Indii se dnes přirozeně potkává obrovská poptávka po technologiích, výrobě, infrastruktuře a know-how s tím, v čem jsou české firmy tradičně silné, což je strojírenství, průmysl, engineering, kvalita a schopnost dodávat promyšlená řešení. Zároveň se ale zásadně mění hra: pro většinu firem už nejde jen o výrobu v jedné zemi a export produktů přes půl světa. Aby v Indii dlouhodobě uspěly, musí často na druhém trhu vybudovat vlastní provoz. A přesně v tom chceme jako komora pomáhat: propojovat, zrychlovat učení, snižovat rizika a o kritických tématech mluvit jednotným hlasem. 

Za rozhovor děkuje Jana Jenšíková

Foto: archiv Jana Musila