Bosna a Hercegovina: Méně známá destinace, která si říká o dlouhodobá obchodní partnerství

Když se řekne Bosna a Hercegovina, mnozí lidé si dosud vybaví zejména válečné hrůzy devadesátých let. Země se však postupně profiluje jako atraktivní destinace pro cestovní ruch i kulturní akce. Mnoho turistů cílí na místní přírodní krásy s jezery, vodopády a horskými masivy a památky, které reflektují bohatou a mnohovrstevnou historii země. A rozvíjí se také obchodní spolupráce.

Administrativní členitost a decentralizace

Bosna a Hercegovina je administrativně složitější útvar. Člení se na dvě entity, tedy Federaci Bosny a Hercegoviny (FBiH) a Republiku Srbska (eRS), a samostatný distrikt Brčko nacházející se na severu země. FBiH je navíc rozčleněna na 10 kantonů. Každý z těchto útvarů, kromě distriktu Brčko, má svou vládu, tj. premiéra a ministry, k čemuž je nutné přičíst i celostátní úroveň. Silná decentralizace tak vede k tomu, že v zemi je na 145 ministrů na třech různých úrovních.

Tuto skutečnost je potřeba vzít v potaz, pokud chce jakákoliv firma na místním trhu uspět s většími projekty, které pokrývají více útvarů. Je nutné vnímat jak případné rozdílné politické vedení, tak i národnostní zastoupení. V zemi totiž žijí tři konstitutivní národy – Bosňáci, Srbové a Chorvati, přičemž jejich zájmy se mohou často lišit. Administrativní a národnostní složitost tak může vést i k delším schvalovacím procedurám, může docházet ke zpožděním při vypisování tendrů apod. Začátkem října letošního roku pak proběhnou všeobecné volby, které mohou dále zamíchat kartami ve vedení státu, entit či jednotlivých kantonů.

Ekonomika i zahraniční obchod roste

Období 2016 až 2025 bylo charakterizováno stabilním, ale relativně pomalým růstem bosenskohercegovinské ekonomiky s výrazným postpandemickým výkyvem a následným návratem k tempu kolem dvou až tří procent ročně, typickému pro většinu ekonomik západního Balkánu. Dochází také k mírnému postupnému snižování nezaměstnanosti, která v polovině roku 2026 činila 11,4 %. Devízou místní pracovní síly je i přes setrvalý růst nákladů její relativně nízká cena. V květnu průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 1 350 eur. To nahrává outsourcingovým a nearshoringovým službám. Zdejší trh tak lze využít v IT, finančnictví či zákaznické podpoře. V této oblasti je aktivní například firma StorsenDigital se sídlem v Praze.

Pokračuje také postupná modernizace ekonomiky, kterou symbolizuje nedávné spuštění systému okamžitých plateb přibližující domácí finanční infrastrukturu standardům EU. Bosna a Hercegovina také činí některé dílčí kroky směrem ke vstupu do SEPA (Single Euro Payments Area). Ten je očekáván v optimistické variantě příští rok, nejpozději však do roku 2028, a přispěje ke zrychlení a zlevnění remitencí, které nyní tvoří okolo 10 % příjmů místní ekonomiky. Zároveň dojde ke zjednodušení platebního styku v rámci přeshraničního obchodování, včetně toho s českými partnery.

Cirkulární ekonomika patří mezi hlavní témata pravidelné akce Sarajevo Energy and Climate Week, na němž ČR bude letos participovat jako partnerská země již potřetí. Fotografie zachycuje loňský ročník

České firmy bodují v mnoha oborech

Zahraniční obchod je stále více orientován na EU, kam nyní směřuje již 77 % veškerého vývozu, zatímco význam regionálních trhů zemí CEFTA postupně oslabuje. Mění se také struktura exportu. Tradiční opory hospodářství v energetice a těžkém průmyslu čelí poklesu produkce i vývozu, což se odráží v propadu exportu elektřiny, koksu a uhlí, zatímco některé segmenty zpracovatelského průmyslu, zejména neželezné kovy, vykazují silný růst.

I přesto jsou těžba uhlí a jeho zpracování v Bosně a Hercegovině stále silně zastoupeny a hledají se způsoby jejich modernizace a ekologičtějšího a efektivnějšího spalování v uhelných elektrárnách. K tomu přispívají i české firmy. Společnost Enelex dodala v loňském roce pro elektrárnu a důl Kakanj systém homogenizace uhlí. Další česká společnost ZVVZ Egineering se podílela na modernizaci tepelné elektrárny Ugljevik dodávkou komplexního systému odsíření spalin.

Ekologie, potažmo klima a energetika, jsou témata, na kterých v zemi aktivně participuje i Česká republika. Ke konci září se uskuteční další ročník Sarajevo Energy and Climate Week, na němž se opět představí řada českých expertů na energetickou transformaci. Doplní je zástupci našich firem, kteří zde mají příležitost navázat nová partnerství. Energetický mix země se silnou orientací na vodní elektrárny pak vytváří příležitost i pro dodávky technologií pro jejich modernizaci. Mnoho původních technologií je ještě „Made in Czechoslovakia“ a nabízí se prostor k pokračování spolupráce.

Země má vysoce vyvinutý a proexportně orientovaný dřevozpracující a nábytkářský průmysl. Právě na propojení bosenskohercegovinských výrobců s českým trhem staví pražská firma Arboré, která spolupracuje s místními značkami Mobello a Artisan. Cílem této spolupráce je představit českým zákazníkům originální nábytek z masivního dřeva.

Nejviditelnější produkty na bosensko-hercegovinském trhu pocházející z České republiky jsou však přirozeně ty tradiční, pivo a automobily. Škoda tvoří téměř čtvrtinu trhu dovezených nových osobních automobilů, a je tak v tomto směru jednoznačně nejsilněji zastoupenou značkou. Čepovaný Staropramen či Budvar, lahvová piva Bernard, Kozel nebo Krušovice si pak získaly velkou oblibu nejen v sarajevských restauracích a barech, ale také v mnoha opštinách, tedy městech s přidruženými okolními vesnicemi.

Regiony neopomíjejte

Vzdálenější municipality navštěvují i zástupci české ambasády v Sarajevu. Užší spolupráce s bosenskohercegovinskými městy a opštinami pak vede k jejich vyšší účasti na akcích s firemním prvkem, které ambasáda pořádá. Právě lokálně vypisované tendry, často s podporou některé mezinárodní finanční instituce, mohou být pro české firmy zajímavou příležitostí, jak se prosadit například ve vodohospodářství nebo v obnovitelných zdrojích energie. Český zastupitelský úřad v Sarajevu připravuje na druhou polovinu října cestu představitelů některých municipalit do ČR s cílem seznámit je s moderními technologiemi a postupy v oblasti nakládání s pitnou vodou a zpracování odpadních vod.

Mnoho měst v Bosně a Hercegovině má vlastní průmyslové zóny nabízející zahraničním investorům různé benefity. V zemi sice existuje Agentura pro podporu zahraničních investic, tedy obdoba dřívějšího CzechInvestu, ta má však spíše promoční a koordinační roli a pobídkové programy pro investory si tvoří decentralizovaně samy municipality ve spolupráci s kantony či entitami. Pro potenciální investory může být zajímavá možnost modernizace a využití některých brownfieldů či zastaralých provozů. Ty jsou důsledkem válečných škod z devadesátých let, nedokončené privatizace státních podniků či deindustrializace po rozpadu Jugoslávie.

Část z nich bývala dříve využívána ve zbrojním průmyslu, který má v Bosně a Hercegovině stále výrazné zastoupení a v posledních letech zaznamenal další expanzi. V této souvislosti je velký zájem také o české zbrojaře a jejich know-how. Určitou překážkou pro vstup soukromého kapitálu do tohoto strategického odvětví může být stále důsledně uplatňované pravidlo alespoň 51procentní majetkové účasti entit v místních zbrojních podnicích. Není však vyloučeno, že se tento přístup přehodnotí. Už teď zaznívají hlasy pro vytvoření většího prostoru a lepších podmínek pro zahraniční investory.

Bosna a Hercegovina nabízí spoustu přírodních krás. Přesto zatím zůstává ve srovnání s okolními zeměmi s rozsáhlou pobřežní infrastrukturou méně navštěvovanou destinací. Na snímku Ramské jezero

Logistika jako příznivý faktor

Dopravní spojení v prosinci urychlí spuštění přímé letecké linky mezi Prahou a Sarajevem. Výhodou je rovněž dojezdová vzdálenost mezi Bosnou a Hercegovinou a Českou republikou. Například cesta autem z Brna do druhého největšího města Banja Luky běžně zabere něco mezi sedmi až osmi hodinami. Část bosenskohercegovinské produkce určené na export směřuje do chorvatských mořských přístavů Ploče, Rijeka nebo Split. S modernizací zabezpečovacího a signalizačního zařízení vlakových tratí v zemi pomáhá mimo jiné česká firma AŽD, která patří mezi dlouholeté partnery železničních podniků obou entit.

Výstavba a modernizace dopravní infrastruktury, ale třeba také ozelenění energetiky či digitalizace jsou předmětem finanční podpory ze strany Evropské unie. Bosna a Hercegovina je kandidátskou zemí na vstup do EU a jako taková má možnost získat granty a výhodné půjčky od EU a mezinárodních finančních institucí. Ne vždy se jí to však vzhledem k neplnění podmínek v oblasti přejímání práva EU a potřebných reforem daří.

V srpnu letošního roku nicméně země dokončila ratifikaci programu IPA III na období 2025 až 2027, čímž si zpřístupnila 140,5 milionu eur ve formě nevratných grantů EU určených na reformy, posilování právního státu, modernizaci veřejné správy, ochranu životního prostředí a podporu konkurenceschopnosti ekonomiky.

V zemi je navíc velmi aktivní Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), ale i další finanční instituce, jako Světová banka či Evropská investiční banka. V případě zájmu o zapojení do větších infrastrukturních projektů je proto dobré konzultovat možnosti financování i s nimi, ideálně přímo se zastoupením dané banky v Sarajevu.

Vyhněte se bolestivým tématům

V praktické rovině jednání s bosenskohercegovinskými partnery je třeba mít na paměti, že uzavření obchodů a jejich realizace může trvat déle. Není to dáno jen již zmíněnými možnými administrativními překážkami, ale také celkovou potřebou dlouhodobého budování vztahu s obchodními partnery.

Osobní schůzky nebo alespoň přítomnost místního zástupce pak mohou jednání výrazně posunout. Místní partneři ocení také pozvání do České republiky, ať už k jednáním nebo prohlídkám výrobních prostor a provozů. Velkou výhodou je znalost místního jazyka nebo alespoň jeho základů. V mnoha venkovských oblastech je to nutnost, pokud zahraniční firma nedisponuje tlumočníkem nebo zmíněným bosenskohercegovinským zástupcem.

V nemálo případech se konverzace s místními partnery může stočit k odlehčeným tématům typu fotbal, Praha nebo české pivo. Je proto dobré na pozitivních základech stavět a, alespoň v počáteční fázi, se vyhnout diskuzi o historii válečných konfliktů v regionu a národnostních aspektech země.

Závěrem

Obecně má Česká republika v Bosně a Hercegovině dobré jméno vycházející ještě z doby Československa. Nahrává nám také geografická, jazyková a kulturní blízkost. Možnost využít říční dopravu do přístavu v Brčku na řece Sávě a dohlednost důležitých chorvatských mořských přístavů pak umožňuje diverzifikovat přepravu zboží, zejména v případě potřeby pokrýt i jiné země regionu či mimo něj. Pro české exportéry a investory je Bosna a Hercegovina relativně nenáročný a dostupný trh, a pokud jsou připraveni věnovat mu dostatek času a energie, naleznou zde věrné obchodní partnery.

Text: Adam Gazda

Foto: Adam Gazda, Shutterstock

Mgr. Adam Gazda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bosně a Hercegovině