Uzbekistán: Nejlidnatější středoasijská republika zažívá přes dvacet let růstu

Když se řekne Uzbekistán, první asociací bývají prastará města Samarkand, Buchara či Chiva. Jeho dnešní území bylo po staletí křižovatkou Hedvábné stezky – obchodní tepny propojující Evropu, Blízký východ a Asii. Historická role tranzitní země se dnes vrací, tentokrát v moderní podobě logistických koridorů, železničních spojení a regionálních obchodních vazeb.

Závratný růst ekonomiky i populace

Uzbekistán již dávno není uzavřenou ekonomikou a „tajemnou“ dalekou zemí, v posledních letech se čím dál tím víc otevírá světu. V letošním roce to bude deset let od nástupu refor­mního prezidenta Šavkata Mirzijojeva do funkce prezidenta a postupné kroky ve směru liberalizace a modernizace ekonomiky jsou vidět nejen ve statistikách, ale i na vlastní oči.

Dochází k uvolňování měnového režimu, zjednodušování podnikatelského prostředí, reformám a postupné privatizaci státních podniků i ke zlepšování investičního klimatu. Na druhou stranu pro řadu druhů zboží i dnes platí relativně vysoká dovozní cla, což společně se složitou logistikou znatelně navyšuje ceny některých skupin výrobků, jako je například elektronika. Za posledních dvacet let se dvěma výjimkami HDP země každý rok vyrostl o více než 5 %, přičemž v téměř polovině případů vykazovala ekonomika růst více než 7 %. Ze současných predikcí MMF vychází, že i přes regionální zpomalování růstu ekonomik, které způsobuje současná geopolitická situace, bude ta uzbecká i nadále růst. Pro roky 2026 a 2027 se tak předpokládá reálný růst HDP o 6,5 a 5,9 %. Uzbekistán proto je i bude zajímavou destinací pro obchod a investice.

Investice proudí z řady stran

Celkový objem zahraničních investic do uzbecké ekonomiky loni oproti roku 2024 vzrostl z 24 na 43 miliardy dolarů. V letošním roce chce země přilákat ještě o 10 miliard víc. Největším investorem je s náskokem Čína, za ní Ruská federace a země Blízkého východu, z Evropy pak Německo. Peking investuje především do energetiky a infrastruktury, například do železničního spojení Čína–Kyrgyzstán–Uzbekistán. Na silnicích si lze všimnout početných čínských aut BYD, která se zde montují. Dalšími oblastmi čínského zájmu jsou například těžba nerostů a digitální technologie.

Evropská unie považuje Uzbekistán za jednoho z klíčových, strategických partnerů ve Střední Asii. Dlouhodobými prioritami EU v zemi jsou zejména doprava, dále digitální sítě, zelená energie a klima, kritické suroviny a udržitelný ekonomický rozvoj – s cílem lépe propojit zemi s Evropou a posílit její dlouhodobou stabilitu a prosperitu. Jedním z hlavních nástrojů v tomto kontextu je investiční iniciativa Global Gateway cílící na udržitelný rozvoj. Iniciativa může pro české exportéry představovat zásadní příležitost, protože umožňuje výhodné financování projektů ve výše zmíněných oblastech.

Na Uzbekistán se vztahuje preferenční evropský režim GSP+, který umožňuje zvýhodněný přístup početné škály jeho exportních položek na evropský trh výměnou za implementaci mezinárodních úmluv v oblasti pracovního práva, životního prostředí a správy věcí veřejných. Tento rámec vytváří stabilnější a předvídatelnější podmínky i pro evropské firmy.

Premiér Andrej Babiš při prohlídce průmyslově-výrobního komplexu TECHNOPARK, který sdružuje skupinu průmyslových podniků v Uzbekistánu specializujících se na vytváření vysoce technologických, konkurenčních řešení

Střední třída se dere do popředí a má zájem o zboží v evropské kvalitě

Uzbekistán je s předstihem nejlidnatější zemí regionu a jeho populace stále roste až o 2 % za rok, což v posledních letech znamenalo každoroční přírůstek 700 tisíc až jeden milion obyvatel. Letos má populace přesáhnout 38 milionů, což je skoro dvojnásobek oproti sousednímu Kazachstánu. Země je velmi mladá – přibližně čtvrtina lidí je v předproduktivním a více než polovina v produktivním věku.

Díky demografické explozi spojené s hospodářským růstem v zemi roste střední třída, která poptává větší nabídku spotřebního zboží, a to často v evropské kvalitě. V současnosti se tak uplatňují například české velkokapacitní pekárenské technologie či konvektomaty – uzbečtí výrobci jsou zvyklí škálovat svou výrobu úměrně počtu potenciálních zákazníků.

Rychlý vývoj země odráží i hlavní město Taškent, třímilionová metropole, v níž probíhá masivní výstavba obytných a komerčních budov i dopravní infrastruktury. V Uzbekistánu jsou v současnosti populární místní řetězce a franšízy, rostou místní značky a podniky – Taškent i další města jsou kromě západních fastfoodů protkány například řetězci cukráren a pekáren Safia nebo „francouzskými kavárnami“ Bon!, které by se neztratily ani v Praze.

Přestože jsou Uzbeci muslimové a dodržují například postní měsíc ramadán, mnozí z nich nejsou ortodoxní. Dobře známé je české pivo, které si mohou vychutnat v turisticky oblíbeném Samarkandu. Minipivovar tam i s českým sládkem dodala do restaurace Ikrom Brewery firma Czech Brewmasters. U mladé generace je navíc znatelný odklon od dříve rozšířené konzumace vodky. Podle rozhodnutí uzbecké vlády by měl být v každém regionu alespoň jeden pivovar. Bohužel hlavní město na české pivo zatím čeká.

Průmyslová a těžební historie i současnost

Uzbekistán patří dlouhodobě mezi průmyslově nejvýznamnější země Střední Asie. Základy těžkého průmyslu, energetiky a těžby nerostných surovin byly položeny již v sovětském období a dnes na ně navazuje ambiciózní modernizační agenda vlády. Cílem je zvýšení efektivity a postupný přechod k udržitelnějším řešením, často ve spolupráci se zahraničními partnery.

Země disponuje rozsáhlými zásobami mědi, zlata, uranu, stříbra, wolframu a dalších kritických nerostů, které jsou strategické i pro evropské průmyslové řetězce. V případě zlata se země dokonce řadí mezi největší producenty na světě, díky čemuž velmi těží ze současných vysokých cen. Rostoucí význam má také produkce uranu, u něhož Uzbekistán drží zhruba 2 % světových zásob a patří mezi top 10 jak z hlediska těžby, tak rezerv. Podle vyjádření prezidenta Mirzijojeva z roku 2025 je celková hodnota podzemního bohatství země odhadována až na tři biliony dolarů. Geologicky přitom bylo prozkoumáno pouze zhruba 20 % území, což naznačuje další významný potenciál. Těžební sektor se postupně otevírá zahraniční spolupráci, a to jak formou investic, tak technologických dodávek.

Aralská přírodní pohroma je symbolem nutnosti adaptace

Ženy v tradičních barevných oděvech, kabáty „čapany“ a mihotající se bílé chomáčky podél silnic – Uzbekistán je pátým největším vývozcem bavlny na světě a v roce 2025 se její produkce oproti sebraným třem milionům tun v roce 2024 zvýšila ještě o třetinu. Vývoz surové bavlny je nyní zakázán, vyváží se příze, tkaniny, látky či oblečení. Bavlníková pole extrémně zatěžují vodní zdroje, což tragicky ilustruje katastrofální vysychání Aralského jezera, které je způsobeno primárně odčerpáváním vody pro zavlažování. To podtrhuje nutnost udržitelnější cesty, kterou se země postupně vydává. Proto je prioritou modernizace zemědělského zavlažování, která již na zhruba polovině kanálů probíhá. Do těchto projektů mají šanci se zapojit i české firmy.

Velký problém má Taškent s čistotou ovzduší. Přestože se v blízkosti metropole nacházejí hory, kvůli smogu často nejsou vidět. Proto se pravidelně umisťuje mezi deset nejvíce znečištěných měst, a to hlavně během topné sezony v zimních měsících. Problém značně zhoršují skleníkové farmy vytápěné často uhlím i jiným palivem pochybného původu. Prezident Mirzijojev ve velkém bilančním projevu na konci roku 2025 věnoval tomuto tématu značnou pozornost. Velkou příležitostí pro české firmy proto budou tendry a zakázky v oblasti kogeneračních kotlů a bioplynové infrastruktury pro skleníky.

Úsilí o čistší vzduch ve městech také demonstrují masivní investice do dobíjecí infrastruktury pro elektromobily. Těch je v zemi čím dál víc a tvoří například výraznou část vozového parku využívaného taxislužbami. Taškentské střechy čím dál častěji nabízejí své plochy solárním panelům, které by v budoucnu měly pokrývat 50 % všech rezidenčních i komerčních nemovitostí.

Česko jako prémiová značka

Česká republika či Československo. S těmito pojmy má většina Uzbeků spojené pozitivní asociace. Vzpomínají na československé výrobky jako na ty nejkvalitnější, které bylo možné v SSSR zakoupit. Starší generace dosud dětem na sport kupuje boty „češky“, jak se v Uzbekistánu říká „jarmilkám“. Většina populace zná Prahu nebo Karlovy Vary, do nichž v čím dál větší míře jezdí za léčbou a odpočinkem.

Česko-uzbecké hospodářské vztahy v posledních letech posilují. Podle ČSÚ dosáhl vzájemný obchod v roce 2025 hodnoty 246 milionů dolarů, což představovalo mírné snížení oproti předchozímu roku. Od roku 2020 se však celkový objem obchodu zvýšil téměř trojnásobně.

Z jednání české a uzbecké delegace v prezidentském paláci v Taškentu 30. dubna 2026

Návštěva premiéra a velký úspěch pro české vlaky

Velkolepého uvítání se v Uzbekistánu dostalo koncem dubna premiéru Andreji Babišovi, který zde zakončil svou první zahraniční cestu mimo EU. Spolu s ním přijelo na padesát zástupců českých firem v oblasti energetiky, dopravy nebo zbrojařství. Návštěva přinesla konkrétní výsledky, firma Škoda Transportation podepsala smlouvu o prodeji deseti moderních meziměstských vlaků za více než 3 miliardy korun, a to včetně částečné lokalizace a servisního střediska. Premiér Babiš s prezidentem Mirzijojevem podepsali prohlášení o naplňování posílené spolupráce a nad rámec toho bylo kromě řady politických podepsáno přes deset dalších bilaterálních obchodních či ekonomických dokumentů.

Českou republiku a Uzbekistán silně spojuje rovněž láska k hudbě. Loni v červnu vystoupil v pražském Obecním domě uzbecký Státní symfonický orchestr a uzbečtí hudebníci rovněž česky zahráli Andreji Babišovi. Při jeho návštěvě zazpívali za doprovodu orchestru písně Karla Gotta i Rusalku. Ostatně uzbecké konzervatoři dodává klavíry česká firma Petrof, jejíž majitelka Zuzana Ceralová Petrofová byla rovněž součástí premiérovy delegace a během návštěvy podepsala memorandum o posílení spolupráce s místními kulturními institucemi a symbolicky předala prezidentu Mirzijojevovi darem koncertní klavír nejvyšší třídy.

Uzbekistán je uzlem pro leteckou dopravu

Jakožto jedna ze dvou „double-land­locked countries“ na světě, tedy zemí, které se ke světovému oceánu dostanou pouze přes dvě další země, je pro Uzbekistán klíčové rozvíjet všechny možné dopravní cesty a řešení. Pro dopravu zboží vlaky a kamiony se čím dál víc klade důraz na Transkaspickou mezinárodní dopravní trasu (Střední koridor).

Neméně důležitá je letecká doprava, která v regionu Střední Asie kvůli geopolitickým problémům na severu i na jihu mohutně narůstá. Zlepšení podmínek a bezpečnosti napomáhají i česká řešení, a to od technologií pro civilní leteckou infrastrukturu od firmy Era po čtyři nedávno dodaná letadla L 410 od firmy Omnipol. Velmi slibně se rozvíjí spolupráce Letiště Ostrava s uzbeckým cargo dopravcem My Freighter, který pomáhá vozit zboží z Číny i středoasijského regionu do Evropy i opačným směrem.

Jak dnes vstoupit na uzbecký trh

Obchodní jednání v Uzbekistánu klade důraz na osobní vztahy, důvěru a dlouhodobou spolupráci. Českým exportérům se zájmem o místní trh je k dispozici Zastupitelský úřad ČR v Taškentu, který aktivně napomáhá rozvoji ekonomické diplomacie, identifikaci partnerů a organizaci podnikatelských akcí. V roce 2024 otevřená zahraniční kancelář CzechTrade Uzbekistán doplňuje nabídku podpory svým zaměřením na B2B segment a řadou dalších nástrojů.

Uzbekistán dnes představuje kombinaci rychle rostoucí ekonomiky, demografického potenciálu a otevřenosti ke spolupráci se zahraničím. Pro české exportéry nabízí nejen konkrétní obchodní příležitosti, ale také výhodu velmi dobrého jména České republiky. Firmy, které jsou připraveny investovat čas, budovat vztahy a nabídnout kvalitní řešení, mohou v zemi najít stabilního a perspektivního partnera.

Text: Matyáš Bukovanský

Foto: archiv Úřadu vlády ČR a Shutterstock

Matyáš Bukovanský, obchodní rada Velvyslanectví České republiky v Taškentu