Kazachstán: Od energetické velmoci k digitálním ambicímZemě mezi Evropou a Asií propojuje energetiku, kritické suroviny, digitalizaci i logistiku, a otevírá tak nové příležitosti i pro české firmy.

Kazachstán bývá v Evropě stále vnímán především jako země ropy, uhlí a uranu. Dnešní Astana však chce být nejen centrem energetiky, ale i digitálních inovací, logistiky a nových průmyslových příležitostí. Největší vnitrozemský stát světa se tak vedle své tradiční surovinové základny stále výrazněji profiluje jako země, která chce budoucí růst opřít o inovace, digitalizaci a technologie s vyšší přidanou hodnotou.

Středoasijský technologický tygr

Kazachstán se v posledních letech stále výrazněji prezentuje jako jeden z digitálních lídrů Střední Asie. Technologie zde neslouží jen jako symbol modernizace, ale staly se běžnou součástí fungování státu i kontaktu občanů s úřady. Dnes je více než 90 % veřejných služeb dostupných online a 86 % z nich lze využívat prostřednictvím „chytrých telefonů“. V indexu elektronické správy OSN se země umístila na 24. místě ze 193 hodnocených států a v globálním inovačním indexu za rok 2024 obsadila 3. příčku mezi zeměmi regionu Střední a jižní Asie.

Tyto plány provází také rychlý rozvoj digitální infrastruktury. V hlavním městě Astaně byl v létě 2025 spuštěn národní superpočítač v centru Alemcloud, označovaný za nejvýkonnější superpočítač ve Střední Asii. Jeho kapacity mají sloužit státním institucím, start-upům, univerzitám i výzkumu a vytvářejí technologické zázemí pro rozvoj AI ekosystému soustředěného kolem centra alem.ai. Důležitou roli v inovačním prostředí země hraje taktéž Astana Hub, největší technologický park v regionu. Ten představuje klíčovou platformu pro rozvoj start-upů, příchod zahraničních technologických firem i růst exportu digitálních služeb.

Významnou roli v digitalizaci sehrála i společnost Kaspi.kz. Z původně retailové banky se vyvinula v superaplikaci, která v jednom rozhraní spojuje platby, e-commerce, finanční služby i vybrané digitální služby státu, a v praxi tak propojuje svět fintechu a govtechu. Její úspěch se promítl do popularizace digitálních transakcí v každodenním chování obyvatel. Jejich podíl v Kazachstánu vzrostl ze 7 % v roce 2014 na 89 % v roce 2024, což indikuje, jak hlubokou proměnou místní digitální trh prošel.

Digitalizace se postupně promítá i do veřejných financí. Kazachstán testuje zapojení digitálního tenge do rozpočtových procesů a od roku 2026 počítá s jeho postupným zaváděním v rámci státních i místních rozpočtů, zejména u velkých, veřejně financovaných projektů. Cílem je zvýšit transparentnost, omezit zneužití veřejných prostředků a umožnit přesnější sledování toku veřejných peněz.

Digitální ambice Kazachstánu se opírají o silnou surovinovou a energetickou základnu země, která určuje její strategický význam pro Evropu i širší region.

Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček navštívili v rámci vládní a podnikatelské mise na konci dubna i Národní vědecké centrum kardiochirurgie v Astaně

Strategické partnerství v oblasti kritických surovin

Kazachstán je pro Evropu stále důležitějším partnerem v oblasti kritických surovin. Má mimořádně bohatou surovinovou základnu; podle často citovaných údajů bylo na jeho území identifikováno 99 ze 118 prvků periodické tabulky. Zároveň jde o světovou jedničku v těžbě uranu a o stát s rozsáhlými zásobami ropy, uhlí a dalších kovů důležitých pro energetickou transformaci a moderní průmysl. Vedle samotného exportu surovin se navíc stále více snaží rozvíjet i jejich domácí zpracování a přitáhnout investice do souvisejících oborů.

V tomto kontextu se rozvíjí i spolupráce s Evropskou unií. „Cestovní mapa“ partnerství se nesoustřeďuje jen na samotný průzkum a zpracování surovin, počítá i s výzkumem, inovacemi, rozvojem dovedností a důrazem na ESG standardy.

Modernizace energetického sektoru

Zatímco oblast kritických surovin podtrhuje mezinárodní význam Kazachstánu pro evropské dodavatelské řetězce, klíčovou otázku jeho vlastního hospodářského a infrastrukturního vývoje tvoří energetika.

Uhlí zůstává v Kazachstánu páteří elektroenergetiky a teplárenství. V roce 2024 připadalo na uhelné tepelné elektrárny zhruba 75 % výroby elektřiny. Zároveň ovšem zůstává fosilní energetika jedním z hlavních zdrojů emisí, což země reflektuje v rámci své dlouhodobé národní strategie dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060.

Letos na jaře vláda schválila národní projekt rozvoje výroby energie z uhlí. Jeho cílem je do roku 2030 posílit energetickou bezpečnost země. Počítá se s uvedením do provozu a modernizací přibližně 7,8 GW výkonu a s investicemi v objemu 15 až 16 miliard dolarů. Tento krok se přitom nevylučuje s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, vláda deklaruje cíl zvýšit jejich podíl v energetickém mixu na 15 % do roku 2030. Jednotná elektrizační soustava země je přitom rozdělena do tří geografických zón, přičemž největší část výroby je soustředěna na severu. Rozvoj přenosové soustavy a její flexibilita se díky tomu stávají klíčovými podmínkami pro další rozšíření obnovitelných zdrojů energie.

Přestože je Kazachstán světovou uranovou velmocí, novou kapitolu výroby elektrické energie paradoxně otevřelo až referendum v říjnu 2024. V něm se voliči vyslovili pro rozvoj jaderné energetiky. V červnu 2025 bylo oznámeno, že jako lídr konsorcia pro výstavbu první plánované jaderné elektrárny byl vybrán ruský Rosatom. Aktuální strategie rozvoje jaderného průmyslu pak počítá s tím, že do roku 2050 by mohly v zemi fungovat nejméně tři jaderné elektrárny, což otevírá prostor pro navazující firmy a dodavatele, například v oblasti technologií, služeb, školení a subdodávek.

Společné jednání delegací premiéra Andreje Babiše a prezidenta Kazachstánu Kasyma-Žomarta Tokajeva, 29. duben 2026

Dopravní tepna mezi Evropou a Asií

Kazachstán dnes nehraje důležitou roli jen jako surovinová a energetická velmoc. Stále více se prosazuje i jako logistický uzel mezi Asií a Evropou. Právě spojení bohaté surovinové základny, digitální modernizace a strategické polohy zvyšuje jeho význam i z pohledu evropských partnerů.

Díky dlouhodobým investicím do železnic, silnic, přístavů a překladišť se země postupně mění z pouhého tranzitního území v důležitého logistického partnera pro mezinárodní obchod a nové dodavatelské řetězce. Zvláštní postavení má přitom Transkaspická mezinárodní dopravní trasa, známá též jako Střední koridor, která posiluje roli Kazachstánu jako alternativní spojnice mezi východní Asií a Evropou. Tento trend potvrzuje i projekt TRACE podpořený Světovou bankou a zaměřený na další posílení dopravní konektivity země. I díky tomu je Kazachstán stále zajímavější pro české firmy.

Mezinárodní centrum pro umělou inteligenci v Astaně přichází s konkrétními příklady využití AI

Česká republika jako spolehlivý partner Kazachstánu

Česká republika je v Kazachstánu vnímána jako spolehlivý obchodní partner a české značky zde dlouhodobě těží z dobré pověsti i obrazu kvality. Silný ohlas proto vyvolaly návrat značky Škoda Auto na kazachstánský trh a spuštění lokální montáže jejích vozů ve městě Kostanaj v roce 2024. O znovuobnovení výroby oblíbených modelů značky Škoda se postarala společnost Allur, která je zástupcem automobilky pro výrobu i distribuci na místním trhu.

Vedle průmyslových značek mají na místním trhu dobré jméno také tradiční české výrobky, zejména český křišťál a porcelán. Český design má v Kazachstánu i své viditelné reference: společnost Lasvit mezi svými kazachstánskými realizacemi uvádí světelnou instalaci v monumentu Baiterek, jednom ze symbolů moderní Astany. Z českých spotřebitelských značek je na trhu dobře známé také české pivo, které se v zemi objevuje v nabídce distributorů i vybraných podniků v Astaně a Almaty.

Česká stopa je v Kazachstánu viditelná i v průmyslu a technologiích. Akciová společnost ZVVZ Group zde rozvíjí aktivity v oblasti průmyslových a environmentálních technologií a během cesty českého premiéra Andreje Babiše do Kazachstánu letos v dubnu byl oznámen záměr založit společný podnik ZVVZ-KZ, což potvrzuje zájem firmy dále posilovat svou přítomnost na místním trhu. ČEZ již v roce 2025 uzavřel s Kazatompromem smlouvu o dodávkách uranu, která v následujících sedmi letech pokryje cca třetinu palivových potřeb jaderné elektrárny Temelín.

Skupina Omnipol má na kazachstánském trhu dlouhodobě významné postavení. Do země dodává mimo jiné nejmodernější řadu letounů L 410, a to jak pro Letecký výcvikový institut v Aktobe, tak pro ministerstvo pro mimořádné situace, které je pravidelně využívá při záchranných a mimořádných operacích. Poslední stroj, vybavený nejmodernějším záchranným zařízením, převzal tento resort na konci roku 2025. Další impulz vzájemné spolupráci přinesla i dubnová cesta předsedy vlády České republiky do Kazachstánu, během níž společnost Omnipol Defence uzavřela s kazachstánským zákazníkem memorandum o spolupráci, v němž kazachstánská strana deklaruje zájem o nákup dalších letadel.

Vedle leteckých dodávek skupina Omnipol v posledních letech zajistila opravy a modernizaci letounů L-39 vzdušných sil Kazachstánu a podílela se na vybavení sladovny v Tekeli obracečem posuvné hromady, který odpovídá současným trendům v tomto segmentu.

Tyto příklady ukazují, že česká přítomnost v Kazachstánu není ojedinělá. České značky zde mají pevné místo a spolupráce se rozvíjí v širokém spektru sektorů i konkrétních projektů.

Vzrůstající význam Kazachstánu pro české hospodářské zájmy se přitom neodráží jen v konkrétních firmách a projektech, ale i na politické úrovni. Dubnová cesta premiéra Andreje Babiše do Kazachstánu ukázala, že Astana je pro Prahu nejen obchodním, ale i strategickým partnerem. Součástí delegace byl také podnikatelský doprovod, složený ze zástupců přibližně padesáti českých firem, kteří se v Astaně zúčastnili česko-kazachstánského byznys fóra za přítomnosti předsedů vlád obou zemí. Výsledkem bylo podepsání šesti memorand a obchodních dohod zaměřených na další rozvoj spolupráce v průmyslu, energetice, dopravě a dalších sektorech. Novou dynamiku vztahům dodala oficiální jednání s prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem a premiérem Olžasem Bektenovem. Návštěvu tak lze vnímat jako důležitý impulz pro další rozvoj česko-kazachstánských hospodářských vztahů.

Almaty je největším městem v Kazachstánu. Žije v něm okolo dvou milionů obyvatel

Kazachstán jako vstupní brána do regionu

Země může být pro české firmy víc než jen zajímavým odbytištěm. Díky své poloze, rostoucí kupní síle i snaze posouvat ekonomiku k oborům s vyšší přidanou hodnotou se stále více nabízí jako vstupní brána do širšího středoasijského regionu. Příležitosti se přitom neotevírají jen v energetice, ale také v dopravě, digitalizaci, environmentálních technologiích a navazujících průmyslových službách. Perspektivní jsou i komunální technika a technologie pro odpadové hospodářství a vodní infrastrukturu, stejně jako strojírenství či zemědělství, kde si české firmy dlouhodobě drží velmi dobré jméno.

Na místním trhu však dnes často nerozhoduje jen samotný výrobek. Kazachstán stále častěji hledá partnery, kteří kromě dodávky nabídnou i servisní zázemí, dlouhodobou spolupráci, případně technologický transfer a lokální přítomnost. Právě schopnost nabídnout řešení s vyšší přidanou hodnotou bývá pro úspěch na trhu stejně důležitá jako cena. U investičně složitějších projektů může být výhodou i zázemí Astana International Financial Centre, které funguje na principech anglického práva a pro část zahraničních investorů představuje předvídatelné a mezinárodně srozumitelné právní prostředí.

Text: Klára Zeldová

Foto: Shutterstock a archiv Úřadu vlády ČR

Klára Zeldová, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Astaně