Češi Turecko dobře znají jako skvělou turistickou destinaci, a to pro její historické památky, výbornou kuchyni, krásné pobřeží a celkovou pohostinnost. Vedle toho se však může pochlubit tradičně silným zemědělským sektorem a rozvinutým průmyslem. Od roku 2024 zdejší vláda prosazuje ortodoxní ekonomický program, který se pozitivně odráží v klesající míře vysoké inflace, snižujících se úrokových sazbách či rostoucím přílivu zahraničních investic. Navzdory poměrně častému politickému napětí a makroekonomické nestabilitě Turecko prokazuje velký růstový potenciál daný obrovským domácím trhem s mladou populací, existencí celní unie s EU a moderní základní infrastrukturou. Řada českých firem je již na tureckém trhu aktivní, nicméně potenciál pro další spolupráci zůstává značný.
Turecko je rychle se rozvíjející regionální velmocí náležející mezi dvacítku největších ekonomik světa. Jeho hospodářský růst patřil v minulých letech k nejvyšším v rámci skupiny G20, poslední dobou však vláda přestala preferovat cestu prudkého ekonomického růstu na úkor strukturálních makroekonomických problémů a snaží se o obnovení makroekonomické stability. Růst HDP v roce 2024 činil 3,2 % a pro rok 2025 se očekává další zvolnění na cca 2,8 %.
Nejviditelnějším problémem je již několik let vysoká inflace, která dosáhla vrcholu v létě 2024 (přes 70 %) a na konci roku 2024 podle oficiálních statistik klesla na 44,4 %. Pomalý sestupný trend pokračuje i nadále – v červenci 2025 se její roční míra snížila na 33,52 %, a dostala se tak na nejnižší úroveň od listopadu 2021. Největším důvodem inflace zůstaly ceny potravin, nemovitostí a nájmů a ceny služeb.
Podle předběžných odhadů tureckého ministerstva obchodu země v první polovině letošního roku vykázala obchodní deficit ve výši 49,47 mld. dolarů, přičemž vývoz se zvýšil o 4,1 % a dovoz o 7,2 %. Devizové rezervy centrální banky dosáhly v srpnu historického maxima ve výši 174,3 mld. dolarů. Centrální banka se v červenci vrátila ke snižování základní úrokové sazby, která klesla ze 46 % (kam se dostala během jarní politické nestability) na aktuálních 43 %.
Letos v březnu byl v Ankaře prezentován dokument s názvem 2030 Industry and Technology Strategy. Jedná se o komplexní plán, jak z Turecka vytvořit centrum pro technologie, průmysl a inovace zcela nezávislé na jiných zemích v řadě perspektivních odvětví, které bude konkurovat hlavním globálním technologickým lídrům.
Turecko v poslední době produkuje více inovací a například v žebříčku Global Innovation Index si mezi 133 sledovanými ekonomikami polepšilo z 51. místa v roce 2020 na 37. pozici v roce 2024 (pro srovnání: ČR se v roce 2024 nacházelo na 30. místě). Nicméně stále platí, že i přes deklarované úsilí o budoucí technologickou nezávislost země turecké firmy s oblibou vyhledávají v oblasti výzkumu a vývoje zahraniční partnery, a to včetně těch českých. Velký potenciál pro české firmy i vědecké instituce lze vidět především v klíčových oblastech obranného průmyslu, jaderné energetiky, technologie elektromobilů, včetně baterií a technologie dobíjecích stanic, čipových technologií, biotechnologií, zdravotnického průmyslu či nanotechnologií.
V dubnu přijela do České republiky delegace složená ze zástupců tureckých institucí v oblasti zvládání mimořádných událostí, civilní obrany a ochrany proti CBRN hrozbám. V sídle společnosti EGO Zlín se tureckým hostům představila desítka českých firem
Turecko jako významný člen NATO disponuje silnou armádou a mohutně investuje do výzkumu a vývoje vlastních obranných technologií. Dominantní oblastí tureckého obranného průmyslu jsou bezpilotní letouny. V sektoru leteckých technologií vláda plánuje vytvořit silný ekosystém, včetně vývoje satelitů a výzkumu vesmíru. Velmi úspěšná jsou rovněž kolová obrněná vozidla. V řadě oblastí však pro Turecko zůstává důležitá mezinárodní spolupráce, což se týká mimo jiné leteckých motorů, AI, robotiky, čipů, kvantových a nanotechnologií. Obranný průmysl v Turecku je pod silnou, centralizovanou a efektivní státní kontrolou, nicméně zdejší výrobci jsou otevřeni vzájemně výhodné spolupráci se zahraničními firmami, ať už ve formě společné výroby, transferu technologií či lokalizace.
ČR jako spolehlivá spojenecká země s obrovskou tradicí v daném oboru je vnímána jako velmi perspektivní partner, a to jak ze strany tureckých vládních úřadů, tak i jednotlivých podnikatelských subjektů. Naši exportéři realizují s velkými tureckými firmami společné projekty pro třetí země, spolupracují při dodávkách turbovrtulových motorů, dodávají krátké zbraně či munici pro turecké ozbrojené složky, ale i nejmodernější technologie, což se týká například protivzdušné obrany.
Samostatnou a významnou kapitolou je oblast civilní ochrany a zvládání přírodních katastrof. Turecko leží na několika aktivních tektonických zlomech, je často ohroženo zemětřesením, povodněmi, sesuvy půdy či lesními požáry, a to i v nejlidnatějších oblastech, jako je Istanbul. Vedle přírodních katastrof pak Turecko čelí i humanitárním výzvám spojeným s migračními krizemi, zejména v důsledku konfliktů v okolních zemích. Vlny uprchlíků kladou nároky na infrastrukturu, zejména zdravotní péči a sociální služby. Zde je třeba vyzdvihnout nad rámec čistě ekonomických výhod obchodní spolupráce i přínos českých firem v oblasti rozvoje hlubších humanitárních vztahů, kdy implementace českého know-how má potenciál výrazně napomoci k záchraně lidských životů i hmotných statků.
Ideální příležitost pro navázání spolupráce českým firmám z daného sektoru nabízí účast na významných oborových výstavách a veletrzích přímo v Turecku. Aktuálně lze v tomto směru doporučit SAHA 2026 (5. až 9. 5. 2026).
V listopadu 2024 navštívila Turecko delegace vedená ministrem zemědělství. Pod patronací HK ČR se návštěvy zúčastnila početná skupina českých podnikatelů ze zemědělského a potravinářského sektoru. Česko je v Turecku považováno za zemi s moderní zemědělskou i potravinářskou produkcí. V roce 2024 činil český agrární vývoz do Turecka cca 1,1 mld. korun, na čemž se vývoz živého skotu podílel cca 513,4 mil. korun
Turecko disponuje kvalitní sítí vysokorychlostních železnic, na druhou stranu jako země s dvacítkou více než milionových městských aglomerací má velké problémy s přelidněním a dopravou v městských oblastech. Podle předpokladů národního dopravce TCDD bude v následujících letech pro potřeby městské kolejové dopravy v zemi třeba pořídit cca 7 000 kolejových souprav a vystavět ve městech 1 500 km kolejí. Čeští výrobci zde mají předpoklad pro úspěch, důležité je však umět přijít s komplexním řešením a nabídnout tureckému partnerovi možnosti financování.
Významným výrobním sektorem v Turecku je strojírenství, nicméně země zůstává též důležitým importérem. Zahraniční strojaři zde nacházejí uplatnění zejména v oblasti přesných obráběcích strojů a frézování, přičemž užití těchto produktů a materiálu je sektorově pestré – od obranného přes automobilový, železniční až po loďařský průmysl.
Vzhledem k enormně rychlému demografickému vývoji a růstu populace v zemi nabývá především ve velkých městech na významu otázka efektivního managementu vodního hospodářství, rozšiřování sítí kanalizací a zvyšování kapacit čisticích stanic odpadních vod. V této souvislosti plánují municipality v řadě velkých aglomerací důležité investiční projekty, čímž se Turecko stává zajímavým trhem pro dodávky českých zařízení a technologií v daném oboru.
V roce 2024 dosáhl příliv přímých zahraničních investic 11,3 mld. dolarů. V první polovině letošního roku pak přímé investice činily 6,3 mld., což představuje 27% nárůst ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Celková hodnota přílivu přímých zahraničních investic do Turecka od roku 2002 tak překročila 281 mld. dolarů. Díky rozvinuté výrobní infrastruktuře a levné pracovní síle (velká část populace pracuje za minimální mzdu ve výši cca 640 dolarů hrubého) má Turecko předpoklady být významnou produkční i importní alternativou k asijským zemím.
České investiční projekty směřují například do energetiky či dopravní infrastruktury. Atraktivní může být rovněž přenesení výroby přímo do Turecka, které by českým firmám zajistilo komparativní výhodu u státních zakázek v porovnání s ostatními zahraničními subjekty. Turecká administrativa nabízí celou řadu výhod a pobídek, mezi něž patří odpočet daně z příjmu právnických osob až do 100 %, bezplatné přidělování pozemků, osvobození od pojistného na sociálním zabezpečení, osvobození od DPH a cla či mnoho programů na podporu školení. Ještě více je pak podporován výzkum a vývoj.
Celkově tedy turecký trh nabízí řadu podnikatelských příležitostí, čehož české firmy v rostoucí míře využívají. Bez zajímavosti však není ani možnost uplatnění českých exportérů prostřednictvím joint ventures s tureckými partnery cílících na třetí trhy. Zde se jedná zejména o prostor postsovětských republik a země afrického kontinentu, na které se Turecko v posledních letech systematicky zaměřuje.
Text: Roman Seidl
Foto: archiv Velvyslanectví ČR v Ankaře a Shutterstock
Roman Seidl, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR v Ankaře
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.