Do Afriky necválejte jako splašený kůňTrpělivost zde víc než jinde růže přináší

Georges Wega, nynější generální ředitel Société Générale v Senegalu, měl kromě této země možnost žít také v Nigérii a Kamerunu – a pracovat v mnoha dalších regionech Afriky. Říká, že africké země se od sebe navzájem velmi liší, ale co mají z větší části společného, to jsou především dynamické, mladé a stále rostoucí populace, značné nerostné zdroje a jisté překážky v oblasti infrastruktury. Tato kombinace představuje podle jeho slov pro každou firmu jedinečnou obchodní příležitost. Povídali jsme si s ním po jeho vystoupení na konferenci za obchody do Afriky, kterou pořádala Komerční banka.

Příležitosti jsou jedna věc, ale druhá je pak skutečný obchodní úspěch. Jak velká část firem, které se pokouší o africký trh, nakonec uspěje?

V první řadě bych rád zmínil, že pro firmy z takzvaných vyspělých zemí Afrika již dávno není novým trhem. Jsou tu už dlouhou dobu přítomny mnohé nadnárodní společnosti a také malé a střední firmy a daří se jim dobře. V Senegalu jsou například Nestlé, Orange, Total nebo Eiffage přítomny už od dvacátých let minulého století. A samozřejmě také Société Générale! Vzhledem ke zpomalující se ekonomice v Evropě se zdejší firmy snaží expandovat do afrických zemí, přirozeně je přitahuje hospodářský růst ve státech jako Senegal a dalších, takže každý měsíc registrujeme desítky nově příchozích podniků. Příkladem nedávného úspěchu může být maloobchodní řetězec Auchan nebo i maloobchodní firmy obecně.

A jaké jsou hlavní a nejčastější důvody neúspěchu?

Významné bariéry existují zejména v legislativních překážkách a regulacích. Ale i v tomto směru se už udělal velký kus práce a situace se stále zlepšuje. Africké vlády pochopily, že je nezbytné vytvořit prostředí, které je pro podnikání přátelské. Například v Senegalu je velmi aktivní vládní agentura APIX, která má za cíl podporovat zahraniční investory. Z mého pohledu nelze v případě zahraničních firem hovořit o neúspěchu jako takovém. Je potřeba si uvědomit, že jedním z klíčových faktorů úspěchu v Africe je neinvestovat krátkodobě, ale mít trpělivost a vydržet několik let, a měřit tedy úspěch až v dlouhodobém horizontu. Nejúspěšnější firmy v Africe jsou ty, které tu působí již dlouhou dobu. Vedle toho ale evropské podniky narážejí na konkurenci ze strany indických a čínských firem, zejména ve stavebnictví.

Na konferenci zaznělo, že čínské investice v Africe jsou sice krátkodobě účinné, ale v dlouhodobém horizontu vzhledem k nedostatku předávaných vědomostí a know-how mají jen nízkou hodnotu. Jaký je váš pohled?

Je potřeba říct, že Afrika je pro Číňany pořád celkem nový trh. Zpočátku si sem čínské firmy braly svoji vlastní pracovní sílu, postavily to, k čemu se smluvně zavázaly, a pak se vrátily do Číny. To se ale postupně mění. Číňané už také pochopili, že k tomu, aby dosáhli na tomto kontinentu úspěchu, musejí mít dlouhodobější plán a vydržet déle.

Nejen Škodovka a Baťa

Slyšeli jsme, že českému exportu do Afriky dominují JAR a severní Afrika. Jaké největší nástrahy podle vás na české firmy v Africe čekají? A jak je překonat?

Mou první radou je: najděte si dobrého místního partnera, ať už to bude prodejce, distributor nebo importér. To se nijak neliší od vstupu na jakékoli jiné nové trhy. I v Africe je nesmírně důležité mít velmi dobrý vhled do místních trhů zevnitř. Jakékoli nově příchozí firmy, tedy i české podniky, budou muset čelit konkurenci těch, které jsou na kontinentu již dobře zavedené. Ovšem na druhou stranu musím zdůraznit, že Afričané mají velký zájem na tom, aby byli jejich dodavatelé co nejvíce různorodí, a také chtějí zkoušet nové výrobky a služby. Moje další rada zní: mějte vždy pojištěné platby a získejte opravdu detailní znalosti o svých partnerech. A počítejte s tím, že africké trhy se chovají velmi cyklicky.

Afričané jsou jedněmi z největších uživatelů chytrých telefonů na světě.

Jaké příležitosti naopak spatřujete na afrických trzích pro české firmy a byznys obecně? Kde jsou momentálně rostoucí oblasti či obory?

Afrika má hodně co nabídnout, protože jde pořád o nové trhy s relativně novými a nesaturovanými potřebami. Například v Senegalu dochází k rychlému rozvoji měst, budují se nové školy, obytné domy a supermarkety. Také stabilně rostou různá průmyslová odvětví, do velké míry díky vládnímu rozvojovému plánu (Plan Sénégal Émergent), který významně pomohl například stavebnictví, kde je a nadále bude obrovská perspektiva. Zemědělství také nezůstává pozadu, ale potřebuje odborníky – africké zemědělství se musí stát daleko výkonnějším a efektivnějším, než bylo dosud.

Ano, potenciál je tu obrovský: demografický vývoj, přírodní zdroje, ale také rostoucí dovednosti lidí nebo velikost trhů. Jsou tu pochopitelně i překážky: slabé energetické pokrytí, nedostatečná komunikační síť a infrastruktura...

Ale je potřeba tyto překážky brát spíše jako výzvy, jako příležitosti pro podniky. Navíc veškerý rozvoj a změny jsou v Africe mnohem rychlejší než v Evropě nebo v USA, ať už jde o návyky lidí nebo ve vztahu k inovacím a digitalizaci. Afričané jsou například jedněmi z největších uživatelů chytrých telefonů na světě.

Afrika se probouzí

Poptávka v afrických zemích bude obrovská, avšak kupní síla domácností a firem je velice omezena. Myslíte, že se to v brzké době změní?

Všichni v Africe doufáme, že se tento trend brzy změní. A je to pravděpodobné, protože celý kontinent se teď probouzí. Africké země jsou populačně velmi silné, a především disponují obrovským množstvím mladých lidí. Dochází k masivnímu růstu střední třídy a zároveň roste počet lidí s odborným a technickým vzděláním, ať už vysokoškolským nebo nižším. Také v úzké souvislosti s tím rychle vznikají nové potřeby a návyky lidí. Afričané například začínají daleko více cestovat, což přispívá ke sbližování jejich potřeb s potřebami obyvatel jiných kontinentů, třeba i těch z takzvaného vyspělého světa.

Jaká je na afrických trzích hodnota peněz? A jak to ovlivňuje obchod?

Musím zopakovat, že africké trhy jsou velmi různorodé, hodně záleží na tom, na jakou část kontinentu cílíte. Na jedné straně tu jsou frankofonní státy, které používají frank a které jsou díky mezivládním dohodám v tomto ohledu dost stabilní, protože tyto dohody zajišťují stabilitu a plnou konvertibilitu dané měny. Naproti tomu v zemích jako Nigérie nebo Ghana, kde měna hodně závisí na fluktuacích na ropných trzích, je situace hodně odlišná. Existují hedgingová řešení a jiné zajišťovací operace, ale jsou relativně drahé. Cílem je z dlouhodobého hlediska vyvažovat krizová období těmi růstovými.

Text: Daniel Libertin

Foto: archiv KB