Na sklonku panování královny Viktorie (1838–1901) byla Velká Británie mocností prvního řádu, a to v hospodářském i geopolitickém smyslu. Výrok „nad Britskou říší slunce nezapadá“ se stal obrazným vyjádřením rozsahu Britského impéria. Na situaci nic nezměnil ani nástup nového panovníka a ani o třináct let později vypuknuvší Velká válka, v níž jedním z cílů německé expanze byla snaha získat něco z britských zámořských držav. Ba naopak. Po skončení války a následných mírových jednáních se Brity ovládaná území zvětšila ještě o někdejší německé kolonie dílem získané válečnými operacemi, dílem tvořené mandátními územími původně pod německou či osmanskou nadvládou.
Důsledkem však bylo také postupné rozvolňování říše, neboť celky se statutem dominia (Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Nový Foundland, Jihoafrická unie) získaly silné mezinárodněpolitické postavení, které bylo stvrzeno nejen jejich podpisem pod mírovou smlouvou z Versailles, ale i participací některých z nich na poválečných územních ziscích.
Z války sice vyšlo impérium vítězně a územně silnější, ale také hospodářsky i lidsky vyčerpané. Než začalo nabírat opět na síle, bylo nuceno vypořádat se s citlivou ztrátou většiny Irska, které vyhlásilo nezávislou republiku, a Británii zůstalo jen šest severních hrabství. Potom se světem přehnala velká hospodářská krize, která Británii postihla v nemalé míře jakožto průmyslovou a finanční mocnost. Následovala zahraničněpolitická krize, která vyvrcholila útokem Německa na Polsko, jenž se stal spouštěcím momentem další světové války. V té, po porážce a následné kapitulaci francouzského spojence 22. června 1940, zůstala po celý následující rok osamocena. Vzdorovat dokázala jen s vypětím veškerých ostrovních sil, podporou dominií a především USA. Britské zájmy ve Středomoří byly napadeny Německem a Itálií, državy v Asii Japonskem.
Na rozdíl od situace po prvním světovém konfliktu vyšla Británie z toho druhého citelněji pochroumána a její hospodářská moc byla výrazně oslabena. V řadě závislých území již od první poloviny 20. století sílily nacionalistické tendence, které vyvrcholily po válce získáním nezávislosti. Některé nové státy se od Británie odpoutaly úplně, většina však zůstala ve svazku Společenství národů, jehož hlavou je britský král. V některých členských zemích je tento panovník uznanou hlavou státu.
I dnes se dá s trochou kreativity říct, že nad Velkou Británií a na ní závislým územím slunce nezapadá (jedná se o 14 zámořských území Spojeného království ve smyslu zákona British Overseas Territories Act z roku 2002). Ale jsou to již jen takové stopové prvky někdejší moci.
Kromě nich je však současný král hlavou tří „také zámořských“ státních útvarů, které jsou závislými územími britské koruny, nikoliv však Velké Británie. Leží sice za vodou, ale takřka na dohled od Británie. Kontinentální Evropě jsou nejbližší dvě suverénní destinace Jersey a Guernsey, geograficky Normanské ostrovy. Z takového pohledu ani nejsou součástí Britských ostrovů, nýbrž Normandie.
Leží v zálivu St. Malo, který je ohraničen poloostrovem Cotentin a pobřežím Bretaně. Lze je považovat za nejstarší zámořskou državu britské koruny. Anglie ostrovy nezískala tak, že by si je podmanila, ale naopak vévoda Vilém Dobyvatel, jejich vládce i vládce celé Normandie, si vítězstvím v bitvě u Hastingsu v roce 1066 podmanil Anglii. Od té události je anglický král také normanským vévodou. V roce 1204 ztratil anglický král Jan všechna svá území v Normandii ve prospěch francouzského panovníka, ale suverenitu nad ostrovy si uchoval stejně jako vévodský titul, a to i po formálním zřeknutí se vévodství pařížskou smlouvou v roce 1259.
Svrchovanost nad ostrovy britská koruna ztratila až 30. června 1940, kdy menší z ostrovů Guernsey obsadila německá armáda, když dva dny předtím ostrovy bombardovala, neboť v informačním šumu zapadla zpráva, že již 12. června britská vláda rozhodla o demilitarizaci ostrovů a prohlásila je za otevřená města. Další čtyři roky byli obyvatelé nuceni k převážně nedobrovolné koexistenci s okupační armádou, která zde po začlenění ostrovů do tzv. atlantického valu udržovala posádku velikosti divize. Při operaci Overlord v roce 1944 spojenci Normanské ostrovy „vynechali“, a ty se tak dočkaly osvobození až 9. května 1945. To už byl všudypřítomný nedostatek potravin i dalších životních potřeb. Přebytek byl naopak železobetonových obranných konstrukcí, neboť zde bylo prostavěno deset procent betonu a železa z celého atlantického valu. Po osvobození byla německá posádka přepravena na ostrov Man do zajateckých táborů.
Ostrovy s necelými 150 tisíci obyvatel jsou tvořeny dvěma celky, a to Bailiwick* of Jersey a Bailiwick of Guernsey, pod který spadají ještě menší ostrovy Alderney, Sark, Herm, Jethou, Brecqhou a Lihou. Oba státní útvary mají společnou zahraniční politiku a měnovou unii s Velkou Británií, která je také zodpovědná za jejich obranu. Převládajícím jazykem je v obou případech angličtina, i když malá část populace má ještě stále jako svůj jazyk první volby normanskou francouzštinu. Panovník je v jurisdikcích zastupován nadporučíkem guvernérem. Ostrovy nemají reprezentanty v britském parlamentu a výjimečné legislativní normy vztahující se ke korunním územím by neměly být uváděny v život bez předchozí konzultace s ostrovními úřady. Nejsou zde odváděny daně z kapitálových výnosů, dědické ani majetkové. Příjem je daněn dvacetiprocentní sazbou.
Obě jurisdikce se prezentují jako bezpečná místa pobytu i bezpečná úložiště kapitálu s prosperujícím a přátelským podnikatelským prostředím.
Diverzifikovaná ekonomika je postavena na sedmi sektorových pilířích, z nichž nejvýznamnějším jsou finanční služby, neboť jurisdikce je jedním z nejžádanějších offshore center s množstvím kvalifikovaných specialistů v oborech bankovnictví, správy majetku, účetnictví, právních služeb a investičního poradenství. Sektor vytváří 40 % hospodářského výkonu a zaměstnává 13 tisíc pracovníků.
Stále významnější pozici zaujímá sektor digitálních technologií, v němž působí více než 3000 pracovníků. Na jeho výsledcích se podílejí mamutí technologické společnosti i malé podniky. Hrubá přidaná hodnota tohoto odvětví činí 180 milionů liber a zaměstnanost roste tempem 100 nových pozic ročně.
Setrvale významným sektorem je cestovní ruch a s ním spojené služby. Obor prošel útlumem v letech covidové pandemie, ale vzpamatoval se. V současnosti je tato destinace cílem více než 400 tisíc návštěvníků ročně, které oslovuje atraktivní pobřeží, krajina i historické dědictví. K dispozici je široké spektrum ubytovacích kapacit, od luxusních hotelů až po kempy, a více než čtyři sta restaurací a barů s prvotřídní kvalitou nabídky. Sektor zaměstnává až 6000 pracovníků.
Tradičním hospodářským odvětvím je zemědělství a rybolov. Zemědělsky využívaná půda tvoří padesát procent plochy ostrova a zemědělská produkce představuje jednu z nejvýznamnějších exportních komodit. Pojmem je skot plemene jersey, s nímž se můžeme setkávat i na našich pastvinách, kde se ho pohybuje přes dva tisíce kusů. Vyznačuje se ušlechtilou tělesnou stavbou a vysokým obsahem tuků a bílkovin v mléce. Je to druhé nejrozšířenější plemeno mléčného skotu na světě. Mezi poklady místní produkce také patří brambory rohlíčkového typu Jersey royal, což je chráněné označení původu. Žádané jsou lokální lihoviny, výrobky z konopí a v poslední době jerseyský čaj a samostatnou kapitolou je produkce kvalitních mořských plodů. Sektor zaměstnává necelé dva tisíce pracovníků u tří set podnikatelských subjektů.
Významný podíl na zaměstnanosti má stavebnictví, v němž nachází uplatnění pět a půl tisíce pracovníků. Projekty a realizace staveb jsou prováděny s respektem k územnímu plánu ostrova, přičemž není nouze o odvážná a inovativní řešení.
Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je však maloobchod s více než 7500 pracovními pozicemi. Je široce rozkročen od nákupních center až po místní obchůdky a tradiční trhy se sezonní zemědělskou produkcí a dary moře.
Jersey jakožto na Velké Británii i ostatních ostrovech nezávislá jurisdikce má dlouhodobě fungující právní a soudní systém, který respektuje mezinárodní standardy a regulace a má otevřené dveře pro specialisty v cílových odvětvích, jejichž rozvoj považuje za prioritní. Je to především oblast obnovitelných zdrojů, výzkumu a vývoje, technologií, finančnictví a biologie.
Saint Peter Port (Saint Pierre Port), hlavní město i přístav Guernsey, sídlo stejnojmenné farnosti, je tradiční obchodní uzel již od římských dob.
Od 19. století ostrov spravuje zákonodárné shromáždění prostřednictvím výkonných výborů. Shromáždění předsedá soudní vykonavatel Guernsey. Právní normy schvalují tři parlamentní shromáždění, a to na ostrovech Guernsey, Alderney a Sark. Jurisdikce přistoupila po brexitu po boku Velké Británie k Dohodě o obchodu a spolupráci s Evropskou unií (TCA) z prosince 2020. Vztahy k britské koruně a ke Spojenému království jsou formulovány obdobně jako u jurisdikce ostrova Jersey.
Tradičním hospodářským odvětvím je zemědělství, které se na HDP podílí třemi procenty. Jde především o chov skotu slavného plemene guernsey, a to na vysočině a na jihu ostrova. Na severu je rozšířena produkce rajčat, květin a hroznového vína. Průmysl vytváří 10 procent HDP, kde svým podílem přispívají technologie odsolování mořské vody, protože přírodních zdrojů je nedostatek. V minulém století se stal důležitým segmentem ekonomiky turistický průmysl. Avšak stěžejním hospodářským odvětvím jsou služby s podílem 83 procent na tvorbě HDP, přičemž většina je soustředěna do finančního sektoru.
Od poloviny šedesátých let 20. století je zde centrum mezinárodních financí se sídlem či správou tisícovky investičních fondů. Je jedničkou v kapitálovém pojištění. Příslušné orgány aktivně zasahují proti finanční kriminalitě a destinace je vázána doporučeními FATF a CFT. Má úvěrový rating AA- od Standard & Poor's, což představuje velmi silnou schopnost ostrova plnit vlastní finanční závazky.
Guernsey si chce podržet svůj kredit dobrého správce peněz i v budoucnosti, proto se rozhodující autority věnují problematice umělé inteligence. Jasně to vyjádřil Rupert Pleasant, generální ředitel Guernsey Finance: „Etické úvahy týkající se umělé inteligence ve financích nelze ignorovat. Musíme zajistit transparentnost, spravedlnost a odpovědnost v našich systémech umělé inteligence, chránit před předsudky, chránit soukromí a prosazovat důvěru našich zákazníků.“
* Výraz bailiwick má původ ve starofrancouzském bailie, což byl termín pro soudního vykonavatele. Ve středověku byl ve Francii bailli zástupcem krále v bailliage. Přeneseno do našich historických souvislostí by bailiwick znamenal zhruba totéž co falckrabství.
Text: Martin F. Fabík
Foto: Shutterstock
Zdroje: CIA Factbook, Government of Guernsey, Guernsey Finance, Government of Jersey, VHÚ, Wikipedia
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.